Kdo si nepodřeže větev, prohrává
I vzepjala jsem se na posteli do pozoru jako luk a v polospánku valila vytřeštěné oči. „Tanky!“ napadlo mě jako první, „už jsou tu!“ Těžko říct, kdo byl v tu chvíli vyplašenější. Zda má do nešťastné československé historie se pohrouživší mysl, či ta nebohá ve dveřích stojící žena, jež se z mých úst právě dozvěděla, že historie se opakuje.
K tomu, aby se již neopakovala, nestačí pouze brzy vstávat a denně chodit včas do práce, ale je třeba naučit se nést zodpovědnost. Často si v souvislosti s přemítáním o minulosti a budoucnosti Češství vzpomenu na zesnulého prezidenta Havla, jehož slova z projevu před americkým Kongresem by se měli Češi učit nazpaměť. Nejsem žádný Havlovec, Pravdoláskař a nezapadám ani do jiné z dnes tak moderně pojmenovávaných škatulek, prvnímu prezidentu České republiky se však nedal upřít nikoli bezvýznamný smysl pro politickou morálku a kulturu, jejichž základním předpokladem je schopnost sebereflexe a sebezodpovědnosti.
Co Čech, to politik, nechal se před několika dny slyšet jeden úspěšný český televizní moderátor. Tedy Češi, politici, učte se z minulosti a dívejte se zodpovědně do budoucnosti. Nechme se překvapit, zda úterní rozpuštění Poslanecké sněmovny bylo jedním z těch zodpovědných kroků. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že jde pouze o další kapitolu z do sebe zahleděné a sebedestrukční reality show s názvem Kdo si nepodřeže větěv, prohrává aneb Hurá zpět do minulosti.
Barbora Kučerovábarbora
Na věku (ne)záleží
Ta dnešní mládež, to za nás nebylo! My jsme takoví nebyli! A úctu jsme měli, všeho jsme si vážili! Kam to spěje dneska ten svět.. Řekla starší dáma předtím, než mi podkopla nohy, aby se dostala dřív k balíčku zlevněného cukru.
Barbora Kučerovábarbora
50 odstínů šedi lidské důstojnosti
Jsem absolventka magisterského oboru na prestižní univerzitě, další titul čeká za dveřmi. Životopis mám plný nesplněných snů většiny lidí, které znám. A vydělávám ve fabrice.
Barbora Kučerovábarbora
Jmenuji se Barbora. A chovám se divně.
Nedělní procházka prosluněným Brnem oděným do barevného podzimního kabátku je velká romantika. Až do té doby, než vás přes nos bouchne vůně pečeného masa a nedej bože i domácích knedlíků vycházející z nad vámi pootevřeného okna. Jakmile se vám podaří uniknout do bezpečné vzdálenosti od identifikovaného epicentra smyslového zemětřesení, přijde nová rána. A za ní další. A další, a další...a najednou jsou otevřená všechna okna, kam jen dohlédnete, přičemž vám nezbývá, než se uchýlit do bezpečí nejbližšího supermarketu, lapnout nákupní koš a v záchvatu vášně do něj naházet cokoli, co se dle vašeho úsudku pokusí alespoň vzdáleně vykompenzovat vůni či chuť domácí sekané s máslovými bramborami, nadívaného kuřete s trochu mazlavou rýží, anebo babiččin česnekových kotlet ve smetaně. V tu chvíli, kdy máte v peněžence třicet korun, v košíku pět rohlíků a přemýšlíte, zda koupit šestý, si zkrátka nechcete připustit, že by vás mohlo potkat ještě něco horšího. Mě ale potkalo.
Barbora Kučerovábarbora
Evangelium podle svatého muffinu
Mlsám ráda a když to na mě přijde, musím svůj ořechový rohlíček zkrátka mít. Obzvláště když za oknem láká srpnové páteční odpoledne a jedny z posledních letních paprsků ,partner kdesi na dálnici...a já ve společnosti úmluv mezinárodního práva soukromého. Inu vyrazila jsem zo pár bloků do oblíbeného supermarketu k ještě oblíbenějšímu regálu s čerstvým sladkým pečivem. Dobít baterky, zhřešit a půl hodiny prokrastinovat. Standardní cesta vstříc kalorickému potěšení však dopadla poněkud nestandardně.
Barbora Kučerovábarbora
Jak se mi to všechno vrátilo
Není to tak dávno, co jsem opovrhovala všemi, z jejichž úst čas od času vyšlo cosi jako ‚To za nás nebylo, takoví jsme my nebývali!‘ či ještě hůře ‚To je ta dnešní mládež!‘ Ovšem než jsem stihla své opovržení přeměnit v upřímnou nenávist, stalo se něco, s čím jsem ještě alespoň v nejbližších čtyřiceti letech nepočítala – v několika nestřežených okamžicích jsem samu sebe přistihla tyto odsouzeníhodné klišoidní fráze používat. Po zpytování svědomí a několika černých chvilkách sebemrskačství jsem se tehdy nakonec rozhodla své ego přesvědčit o tom, že být zapšklou starou pannou není můj životní cíl, jako bonus jsem si pod trestem dalšího nenáviděného nitrozpytu zakázala ony slovní obraty používat a málem jsem pukla vlastním sebeuspokojením z pocitu, jaká že jsem to shovívavá žena plná pochopení a empatie pro mladé. A dnes jsem praskla.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Hamás souhlasil s návrhem na příměří. Může jít o lest, píší v Izraeli
Palestinské hnutí Hamás v pondělí přijalo návrh dohody o příměří s Izraelem předložený Egyptem a...
Za další případ pohrdání vás můžu poslat do vězení, varoval soudce Trumpa
Soudce v probíhajícím procesu s Donaldem Trumpem v pondělí rozhodl, že americký exprezident...
Ve hře o post ministra je nyní i Ženíšek. TOP 09 chce vybrat tento týden
Při hledání kandidáta do vlády na post ministra pro vědu, výzkum a inovace začala TOP 09 skloňovat...
Zbraň jménem Duda. Pomoc Ukrajině vyjednal u Trumpa on, chlubí se Poláci
Premium Polský prezident Andrzej Duda byl podle svých někdejších stranických kolegů z Práva a spravedlnosti...
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 762x